Po tomto modelu jsem se díval téměř od mého úplného začátku modelaření, kdy jsem jej viděl v provozu u mého kamaráda Jardy. Trvalo to téměř čtyři roky a já dnes mohu říct, mám ho také. Ano, je to ION pro plus s plnou mechanizací křídla. Model typu hotliner, který je velmi oblíbený pro své letové vlastnosti a pro jeho velkou užitnost za téměř všech letových podmínek jako je svah, termika, odpočinkový let nebo střemhlavé výkruty nebo snad průlety na vyších rychlostech těsně nad zemí. To vše nový Ion zvládne.

výškovka, křidélka, vztlakové klapky, motor

Po mnoha měsících co jsem po Ionovi pokukoval, jsem ho již nedočkavě doma po jeho pořízení podrobně zkoumal. Výškovka a křídlo je zasunuto v ochraném obalu, který je vhodný i pro jeho přepravu. Na potahu výškovky a křídla jsem nenašel jediný nedostatek. Nejprve jsem na trup přišrouboval výškovku a do křídla jsem v předu zasunul dva připravené kolíky pro usazení v přední části trupu. Po zkusmém přiložení křídla k trupu a připevnění šrouby vše sedělo přesně. Do otvorů v trupu jsem vlepil dvě kovové matice, které drží křídlo na trupu a zalepil čepy do křídla. Po zaschnutí lepidla jsem nedočkavě křídlo připevnil a sedělo velmi přesně, nebylo tedy nutné nějak upravovat jeho polohu. Rozměry délek k výškovce seděli přesně a byli i ve stejné vodorovné poloze.
Jako další úkol jsem zvolil vyrobení motorové přepážky. Bylo nutné na kus dřevěného čtverce nakreslit otvory pro připevňovací šrouby motoru a jeho osazení. Vyvrtal jsem otvory pro šrouby, výstupní hřídel a profrézoval do přepážky dva chladící otvory. Přepážku jsem obrobil do kolečka dle trupu a přesně jemným přibrušováním jsem ji dopasoval do otvoru. Přepážku jsem brousil ze šikma tak, aby se nemohla protáhnout otvorem ven z trupu. Trup se v místě špičky zužuje a toho jsem patřičně využil. Motorovou přepážku jsem zalepil zároveň s hranou trupu. Po zaschnutí jsem zamontoval motor. Pro lepší chlazení motoru jsem v přední části vybrousil otvory po stranách, které jsou k tomu předurčeny. Další problém jsem měl s výběrem kužele motoru. Průměr je čtyřicet milimetrů, ale běžně dostupné jsou s roztečí kleštiny čtyřicettři. Já jsem ale pro mnou použitou vrtuli potřeboval rozteč čtyřicetšest. Obrátil jsem se na výrobce kuželů Pohoda let a patřičný turbo kužel z duralu s předním chlazením si u nich objednal. Po jeho namontování jsem musel nepatrně obrousit hlavičky připevňovacích šroubů motoru, aby mezera mezi kuželem a trupem nebyla větší jak jeden milimetr. Těsně za motor jsem na dno trupu oboustranou páskou přilepill regulátor.
Nyní jsem se vrhnul na servo ovládání výškovky. To byl trošku problém, protože bylo třeba použít velmi tenké, ale zároveň silné servo. Volba padla na Futabu S3150 v provedení digital, kovové převody s ložiskem na výstupní hřídeli. Jeho tloušťka je pouhých deset milimetrů a osm desetin. Zalepil jsem ovládací páku do výškovky a táhlo protáhl do trupu k servu. Zde byl trošku problém, zadní část je v místě mezi servem a koncem trupu rozdělena proužkem polystyrenu. Ten je tam zdůvodu aby se nejspíš zadní část trupu za letu nedoformovala. Polystyren jsem propíchl drátem a táhlo jsem vedl otvorem. Vyzkoušel jsem výchylky výškovky a správnou polohu serva tak, aby nevyčnívalo z trupu ven. Servo jsem zalepil k pravému boku. Po jeho stranách jsem zalepil dva špalíčky, aby se servo nevyvrátilo. Otvor v boku jsem zalepil vyříznutým kolečkem a přelepil samolepkou pro lepší vzhled po zabudování serva do otvoru.
Nyní šlo na řadu rozvržení pohonné aku, aku přijímače a samotný přijímač. Aku přijímače s článkama poskládanýma do čtverce jsem zabalil do pěnovky a zasunul do zadní části trupu. Těsně před ním jsem zabudoval do horní části trupu vypínač přijímačové aku. Vzhledem k poloze těžiště jsem přijímač zasunul do ochrané pěnovky a umístil před přijímačovou aku. Pro pohonou aku jsem chtěl vytvořit šachtu, aby se nemohla pohybovat za letu v modelu. Vlepil jsem na dno přepážku dodávanou s modelem, jen jsem ji zúžil. Měl jsem dno. Zbývalo z předu a vzadu ohraničit vyřezanou přepážkou a zabránit tak posunu aku vpřed a vzad.
Původně měla být pohonou aku sada desetičlánku nicd akumulátorů. Avšak pro nevhodný motor, který nelze zatížit velkým proudem, zvolil jsem z domácí zásoby tříčlánek Kokam. Kdy výkon motoru nahradím kapacitou akumulátoru pro delší dobu letu. Mám tak ale šachtu připravenu pro závodní desetičlánek a motor používaný v modelech kategorie F5B/10.
Jako poslední jsem začal instalovat serva do křídla. Nejprve jsem vlepil páky do klapek a vyzkoušel na pákách výchylky. Nastavil jsem serva do předepsaných poloh dle návodu a serva jsem vlepil na dno epoxidovým lepidlem. Prodloužil jsem káblíky serv a protáhl je křídlem. Nalepil jsem ochrané krytky na serva a už mi zbývalo jen nastavit vysílač.
Zaktivoval jsem butterfly přistávací konfiguraci s patřičnýma výchylkama. Vše podle návodu. Nastavil jsem jednu konfiguraci pro přelety a druhou pro létání v termice. Ovládní motoru jsem volil jak jsem zvyklý vypínačem. Překontroloval jsem težiště, které vyšlo dle návodu jako zadní možná poloha. A nyní se již mohlo jít na zálet modelu.

Výchylky klapek, křidélek a výškovky a připadné další mixy upravím až po zalétnutí.


Nový pohonný pack 5S 3200

Po pár letových dnech, jsem nebyl příliš spokojený s tahem pohonu a ani s jeho rychlostí. Zvažoval jsem osazení čtyřčlánku lipolek, ale dostal se mi do ruky pack 5S 3200 Kokam, který parádně zapadnul do již vytvořené šachty původní aku. Váha modelu nepatrně stoupla. Což se později příjemně projevilo na větší stabilitě letu a lepší pronikavostí za větru a samozřejmně i rychlejšími průlety na přeletové konfiguraci. ION tak výrazně nabral na rychlosti letu v motorovém chodu a jeho stoupavost kolmo do vzduchu s výkrutem násladovaným dalším a dalším je jen radostí pro oko. Výkon odebíraný z aku byl naměřen kolem 1260W ve špičce po pár vteřinách se ustálí na odběru kolem 75A při napětí kolem 15V na pohonné aku. Je tak možné dosáhnout až dvou minut motorového letu na jedno nabití a bez problémů tak nalétat 25minut a více. I za velmi silného větru se dá nalétat více jak deset až dvanáct minut.

Po roce provozu

Ion mi po celý rok velmi pěkně sloužil a nalétal jsem s ním více jak třicet hodin letu. I po celém roce se stále v kondici drží pětičlánek lipolky od Kokam a opět mohu potvrdit již tak skvělé a kvalitní lipol články. V modelu jsou krátkodobě zatěžovány proudem větším jak 20C a jejich kapacita stále neklesla pod 3000mAh. Což si jistě zaslouží uznání. Přijímačové baterky po delší pauze den před letem vybiju a nabiju jedním cyklem a to 500mA vybít/200mA nabít. Jejich kapacita se již od začátku pohybuje kolem 1600mAh z 1700, což jistě není špatné. Někdo možná namítá, že těmto článkům NiCD zkracuji životnost, ale alespoň vím v jaké kondici jsou, zda jim nepadá kapacita a před letem mám jistotu, že jsou plně nabité a rozhýbané. Což je důležité především za chladného počasí, kdy si ION ve výšce i pár stovek metrů v chladné teplotě může být jistý, že jeho palubní elektronika bude mít stálý přísun energie. Nepotkala mě jediná technická závada a ni jsem za celý rok nezaznamenal jediné rušení. Až na jednu drobnou kolizi při přistání jsem neměl jediný problém. Bohužel mou vinou jsem pozdě stáhl brzdící klapky při přistání a praskla mi páka na jednom servu klapky. Pohonná jednotka mi na jedno nabití vystačí na více jak dvě minuty motorového letu, kdy kromě prvního, cca dvaceti vteřinového stoupání, mi každé další netrvá déle jak deset vteřin. Nastoupaná výška může být odhadem více jak dvěstě metrů a za bez oblačného nebe bych si odhadl i k třema stům metrů výšky. Ovšem ani po roce jsem nepokořil třiceti minutový let na jedno nabití, což jsem si dal jako cíl. Ale kdo by se s Ionem jako zábavným hotlinerem jen tak ploužil termikou, když tak skvělé éro poskytuje mnohem více zábavy při výkrutech nebo nízkých průletech nebo jen tak bezhlavým svižným letem skrze celou oblohu :)

 

Nový motor Mega 22/45/3E

Vzhledem k tomu, že jsem doma měl jednu nevyužitou Megu z vrtulníku, zkusil jsem si spočítat pohon a její doporučení pro větroně. Věděl jsem již předem, že pohon bude o dost pomalejší než ten stávající. Ale po roce provozu jsem upřednostnil pohon více efektivní, ale zároveň s rozumným tahem pro hotlinera. Zvolil jsem motor Mega 22/45/3E s vrtulí Aeronaut 13x8" na pohon 5S lipol. Stačilo tedy bez problému vyměnit motor a listy ke sklopce. První start. Trošku jsem byl zaskočen. Akcelerace po startu byla poměrně malá, ale jak se nechá model rozlétnout tak už to tak špatné není a i nadále ION stoupá kolmo do vzduchu s rozumnou stoupavostí.

Ovšem po měsíci provozu jsem vrátil zpět původní motor Mega 22/45/2. Akcelerace pohonu byla pro mě příliš malá a délka motorového letu se prodloužila sice na tři minuty, ale to pro mě není podstatné.

5-6/2010 Nová aku

ION je v provozu již třetím rokem. Původní lipol Kokam 5S 3200 měla již stáří téměř čtyři roky. První dva roky aku stála a nebyla nikdy uvedena do provozu. Později jsem ji osadil do modelu a špičkově z ní odebíral více jak povolených 20C. Aku vydržela téměř rok a půl než začal jeden z článků vykazovat rozdílné napětí, ale ještě další půlrok byla funkční. Ve třetím roce provozu po dlouhé zimě již však rozdílný článek podával výrazně nižší kapacitu a sada byla nahrazena novou. Chtěl jsem vyzkoušet chválenou značku Hyperion a vybral jsem dle rozměrů a váhy podobnou sadu 5S 3300. Její zatížitelnost tvrale až 35C, což stačí i s rezervou. Aku mě překvapila poměrně nízkým vnitřním odporem. Dle nabíječe Schulze pod 50mOhm přes kabely a balancer. Při statickém odběru proud 84A a napětí na článku nekleslo po deseti vteřinách pod 3.49V na článek. Rovněž v provozu vykazuje sada dle nabíječe vyší kapacitu až 3500mAh. Sadu nabíjím 10A za cca 22-24minut. Doba motorového letu pár vteřin přes dvě minuty. Příkon z aku cca 1450W. Při použití větší vrtule 10x6" šla již účinnosti příliš dolu a motor se již jen zahříval. Přičemž tah pohonu šel naopak dolů.

 

7/2011 Ukončení provozu modelu

Ukončen provoz modelu po havárii na letišti v Modelklubu Lipence v dubnu 2011. Jak se to již občas stává, havárie modelu může potkat každého modeláře. S modelem jsem měl nalétáno něco přes sto startů za téměř tři a půl roku provozu. Počet nebyl přesně zaznamenán. Nejvíce nalétal v prvním roce a v posledním roce měl téměř třicet startů. Provoz modelu byl asi dvacetšest hodin. S IONem jsem dosáhl několika svých letových rekordů měřených za pomoci GPS modulu. Například výškový rekord 1076m.n.m., nejdelší dráha letu 48.18m, nejdelší čas ve vzduchu v termice 42m a 45s a poslední rekord se týká rychlosti v klesání a průlet v hodnotě 252km/h.
ION je výborný model jak pro lehké poletování, tak i razantnější létání a ve vyších rychlostech. S váhou kolem 1700g což je reálné, lze bez větších potíží létat i v menší termice. Model podstatně nabere na rychlosti a stabilitě při váze kolem 1900-2000g. V druhém případě doporučuji variantu s křídlem v celku, neděleným. Model lze doporučit jak začínajícímu modeláři, tak i zkušenějšímu pilotovi.